logo Facebook
i slova jsou činy

Na jednu veřejnou schůzi potřebuje Rada Českého rozhlasu dvě schůze neveřejné

06. ledna 2020 13:00 / autor: Jan Mrzena

Rada Českého rozhlasu má veřejnou schůzi jednou měsíčně. V roce 2019 zasedla k oficiálnímu jednání dvanáctkrát. Veřejné schůze jsou otevřené a zvukové záznamy jsou k dispozici na webu. Vedle toho měli rozhlasoví radní spoustu dalších aktivit – pracovní cestu do centrály Evropské vysílací unie (EBU) v Ženevě, veřejnou debaty „Dezinformace a mediální manipulace aneb nebezpečné myšlenkování o fake news“ a „Věda – nevěda“ ve veřejnoprávních médiích“, veřejnou prezentaci analýzy „Pluralita v pořadech ČRo Plus v období od 4. 2. do 17. 3. 2019“ a návštěvu senátní Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky. Zástupci rady, především předsedkyně Hana Dohnálková, se účastnili schůzí sněmovního volebního výboru a senátní SKSP, ale i dalších akcí.

Rada měla v roce 2019 také 22 schůzí předsednictva. To jsou přípravné debaty, kdy se většina radních sejde za zavřenými dveřmi (část schůze společně s manažery Českého rozhlasu) a řeší co budou dělat na schůzi veřejné. Rada tedy potřebuje téměř jednou tolik času diskusí za zavřenými dveřmi, aby proběhly přiměřeně hladce schůze veřejné.

Podle zákona jsou jednání rady veřejná. Za uzavřená jednání předsednictva nemá smysl kritizovat rozhlasovou radu v tomto složení. Ta jen převzala praxi svých předchůdců, protože jí vyhovuje. Radní mají za to, že zveřejněním zápisů ze schůzí předsednictva v rámci zápisu ze schůze veřejné zákon prostě naplní. Není to tak dávno, kdy se ovšem ani oni sami nemohli shodnout na tom, jestli zápis z předsednictva jeho průběh dostatečně reflektuje.

O praxi uzavřených schůzí je oficiálně informován sněmovní volební výbor, tedy orgán, jemuž se rada ze své činnosti (a z naplňování zákona) zodpovídá. Volební výbor se k tomu však nevyjadřuje.

Dalo by se pochopit, že radní jsou na neveřejných jednáních informování o podrobnostech činnosti Českého rozhlasu – například o detailech rozpočtu, dlouhodobých strategických plánech, či citlivějších personálních záležitostech. V zápisech se však objevuje i spousta jiných témat. Například podle zápisu z 27. listopadu „H. Dohnálková informovala o současném stavu zakázky na analýzy pro Radu ČRo na téma „Zastavení stíhání A. Babiše ve zpravodajství ČRo“, výsledky této analýzy by mohly být koncem tohoto roku, pokud se tak stane, veřejná prezentace analýz by mohla proběhnout 8. 1. 2020.“ O stejném tématu informovala předsedkyně kolegy i na předsednictvu 11. prosince. Taková informace ovšem patří na veřejné jednání – včetně vysvětlení, proč právě tuto analýzu si rada objednala.

Na předsednictvech také radní řeší, jak se postaví ke stížnostem. Například v zápisu z 11. prosince je uvedeno: „Dále proběhla debata ohledně stížností na komentáře A. Rychlíkové, radní počkají na vyjádření rozhlasu k poslední stížnosti od AK a budou se jimi zabývat na lednové veřejné schůzi.“ Debaty o stížnostech, které rada dostává, by ovšem také měly mít prostor na veřejné schůzi. Zvlášť v době, kdy radní čas od času odhlasují usnesení, že Český rozhlas porušil kodex. A také v době, kdy některým radním nestačí prostor na schůzích a potřebují k vysvětlení svých názorů na vysílání Českého rozhlasu publikovat v médiích kritiku a skepsi.

Poslanci rozpor se zákonem v praxi uzavřených schůzí předsednictva nevidí. Takže jistě bude pokračovat dál. Koneckonců – pokud si radní nevěří, že vše zvládnou na veřejném jednání, nelze jim schovávání snad ani vyčítat. Ovšem k autoritě Rady Českého rozhlasu schůze za zavřenými dveřmi nepřispívají.