logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

S ohromným znepokojením sleduji, kterak Vaše vláda přistupuje ke svobodě slova

26. února 2022 / Miroslav Macek
Pane předsedo vlády, pane předsedo ODS, s ohromným znepokojením sleduji, kterak Vaše vláda přistupuje ke svobodě slova, která (ostatně jako každá svoboda) je nedělitelná, tedy buďto je anebo není. Rozhodnutí nic.cz na základě doporučení vlády zablokovat vybrané „dezinformační weby“ se ničím neliší od pálení knih v nacistickém Německu či rušení „štvavých vysílaček“ Svobodná Evropa a Hlas Ameriky komunistickým režimem, abych uvedl jen dva příklady, o kterých byste mohl mít necenzurované informace od svých rodičů. Účel je totiž zcela stejný: „ochránit“ hloupé občany, kteří podle Vás nemají tolik soudnosti a rozumu jako Vy a Vaši cenzoři, před tím, aby si mohli učinit z nabízených informací a komentářů vlastní závěry, a tak si nedejbože začali myslet něco jiného, než si přeje státní propaganda. A rozhodně se nevymlouvejte na „mimořádnou situaci“ či nějaké „ohrožení“ a namísto zákazů se snažte informovat občany tak, aby ve Vaše informace měli plnou důvěru a nemuseli (tak jako my v mládí) po večerech ladit na přijímači „štvavé vysílačky“. Jako jednomu z otců - zakladatelů ODS je mi to dvojnásobně odporné, neboť jste předsedou této strany, které jsme dali nedělitelnou svobodu slova do vínku. Vždy jsme také měli důvěru v občany, že vlastním rozumem dokáží oddělit zrno od plev. Se vší vehemencí Vás žádám, abyste toto vládní rozhodnutí co nejdříve přehodnotil a přestal dělat z občanů tupé nemyslící stádo, které je zapotřebí „vést“ tím jediným správným směrem. Bez svobody slova jde totiž vždy o cestu do pekel. Miroslav Macek 25. 2. 2022
Celý článek

Dopis generálního ředitele ČRo Reného Zavorala generálnímu řediteli veřejnoprávní vysílací společnosti Ukrajiny (UA:PBC)

25. února 2022 / René Zavoral
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zaslal dopis generálnímu řediteli veřejnoprávní vysílací společnosti Ukrajiny (UA:PBC), ve kterém vyjadřuje podporu jménem Českého rozhlasu. Vážený pane řediteli, jménem svým, jménem Českého rozhlasu i jménem všech jeho zaměstnanců, bych rád vyjádřil jednoznačnou podporu Vámi vedené veřejnoprávní vysílací společnosti Ukrajiny (UA:PBC), všem jejím zaměstnancům i spolupracovníkům v těchto nesmírně těžkých časech. Jsem šokován a zarmoucen bezprecedentním útokem Ruské federace na ukrajinskou suverenitu, ke kterému došlo dnes ráno. Reportéři a novináři Českého rozhlasu od časných ranních hodin neúnavně informují o invazi, celkové situaci na Ukrajině a globální reakci v různých zemích světa. I nadále jsme odhodláni poskytovat objektivní, nezaujaté a detailní zpravodajství o vývoji událostí ve Vaší zemi. Chci Vás ujistit, že jako médium veřejné služby budeme plnit své poslání a poskytovat posluchačům v České republice i v zahraničí co nejpravdivější, nejaktuálnější a nezávislou žurnalistiku o ničivém útoku na Ukrajinu, který s sebou nese ohrožení míru a prosperity v Evropě. Česká republika (resp. tehdejší Československo) v roce 1968 sama zažila ruskou agresi a dodnes se s tímto traumatem naše společnost vyrovnává. O to více patří naše sympatie a podpora všem Ukrajincům, včetně početného ukrajinského obyvatelstva žijícího v České republice. Vážený pane řediteli, Český rozhlas stojí plně na straně ukrajinských občanů a suverénní a demokratické Ukrajiny. Přeji Vám osobně, Vámi řízené organizaci i všem jejím zaměstnancům hodně sil. S úctou René Zavoral Generální ředitel Českého rozhlasu Celý článek

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k Ukrajině

24. února 2022 / František Mikeš

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov nabídl svůj vlastní pohled na ruský vpád na Ukrajinu. Zdůraznil, že Rusové mají spoustu času, zatímco Američané se dříve či později začnou dívat jinam. A uhodil přitom na senátorku Miroslava Němcovou (ODS) i zpěvačku Anetu Langerovou.

Ruští vojáci vpadli na Ukrajinu a ukázalo se, že česká společnost našla další vlastní dělící linii. Část lidí volá po tvrdém zásahu proti Rusku, druhá se z Petrovova pohledu snaží zasazovat ruské počínání do nějakého kontextu.Když tak pročítám ty internety ohledně Putina a Ukrajiny. Jedna strana opakuje jak je jednotná a pevná a chce Putinovi ukázat silnou ruku. Prázdná ozvěna těchto slov začíná být ohlušující. Druhá strana se snaží situaci dát do nějakého kontextu  - Sudety, Kosovo, rok 68, Tchaj-wan, Ujgurové, Katalánsko, Slovensko, ukrajinské dějiny, Stalin, Lenin, Chruščov, ale tahle debata k ničemu nevede. Každé srovnání lze vyvrátit a na každý argument použít protiargument,“ napsal na Facebooku.

Poté uhodil na senátorku Miroslavu Němcovou. A nejen na ni: Putin vedl hodinový nesrozumitelný monolog, Biden se rozhodl uvalit první část strašlivých sankcí, které Putina ani nepolechtají... Někteří se dostali mimo zónu rozumu, jako když Mirka Němcová s pěnou u úst vyplivuje slovo Hitler anebo Aneta Langerová je odhodlána položit vlastní tělo do cesty ruským tankům,“ zaznělo od člena RRTV. 

Jenže podle Petrova tyto české debaty nic nezmění na tom, že Rusové mají dost času na to, aby vyčerpávali Ukrajinu a udělali z ní nárazníkový stát nikoho mezi svou zemí a Západem.

Ukrajina potřebuje stabilitu a dlouhodobou ekonomickou sanaci západu. Jakýsi Marshallův plán, Plán ukrajinské obnovy. Ukrajina je a bude nárazníková zóna mezi západem a východem. Rusko nemusí spěchat, může ji okusovat po desetiletí a po kouskách. Američani tak dlouho tuhle hru hrát nebudou. Zaměří se na záchranu zase jiné části světa. Nemůžou být všude. Je nejvyšší čas začít mluvit o Ukrajině jako o zemi nikoho. O její stabilizaci a ekonomické sanaci. Tedy o zemi neutrální,“ uzavřel Petrov.

JUDr. František Mikeš, bývalý 1. náměstek ministra kultury Celý článek

EU otevírá cenzuře dveře dokořán

06. února 2022 / Kateřina Lhotská
Evropská komise přeložila legislativní návrh, kterým má být regulováno poskytování digitálních služeb. Přestože se dušuje, že tato norma v žádném případě nebude omezovat svobodu slova, její text svědčí o pravém opaku. Ony jsou ty návrhy vlastně dva – nařízení o digitálních službách (plně znění zde) a nařízení o digitálním trhu (plné znění zde). V obou případech jde o „nařízení“, tedy o regulaci, která je pro všechny členské státy závazná a přímo použitelná. Nepodléhá tak nutnosti implementace do legislativy jednotlivých členských zemí EU, ale platí automaticky (zde). Jinak řečeno, jak bruselská vrchnost rozhodne, tak to bude, aniž by na tom mohli naši zákonodárci cokoliv změnit. Druhé z obou nařízení si klade za cíl zavést jednotnou regulaci v oblasti elektronického obchodu, takže přímou hrozbou pro omezení svobody slova zřejmě není. Což ovšem neplatí pro to první – nařízení o digitálních službách, jehož hlavním předmětem je právě regulace obsahu informací šířených prostřednictvím „velkých digitálních platforem“. Těmi jsou ty, jejichž služeb využívá více než 10 % uživatelů ze zemí EU. Spadnou sem tedy všechny velké sociální sítě a další platformy, jako je například Facebook, LinkedIn, Twitter, Google, Instagram nebo YouTube. Jejich provozovatelům se jednak dává za povinnost odstraňovat „nezákonný obsah“ a jednak možnost jít i nad rámec této povinnosti, definovat si vlastní samoregulační pravidla a na jejich základě odstraňovat také obsah „škodlivý“. V prvním případě je to jasné a neoddiskutovatelné. „Posílat někoho do plynu“ a podobná svinstva je zkrátka jednou protiprávní a je jedno, zda to dotyčný huláká na náměstí nebo hustí do lidí prostřednictvím tištěných médií, televizního vysíláním nebo internetu. Kontroverze ovšem vyvolává definice toho, co to vlastně ten „nezákonný obsah“ je: „...jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, a to bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva.“ Jde tedy o cokoliv, co je „nezákonné“ v libovolné členské zemi bez ohledu na to, z jakého titulu tato „nezákonnost“ vyplývá. Tedy i takový obsah, který je třeba v Česku legální, pokud jej jiná členská země za „nezákonný“ považuje. Podobné kontroverze pak vyvolává také možnost odstraňovat i obsah „škodlivý“. Výklad tohoto pojmu, na rozdíl od toho „nezákonného“, v celém dokumentu totiž vůbec definován není. Bude tedy nejspíš na jednotlivých platformách a jejich samoregulačních pravidlech, čím jeho význam naplní. Mají při tom vycházet z pravidel a mechanismů stávajících. Jenže ty jsou obvykle natolik vágní a gumové, že poskytují poměrně širokou paletu možností jejich výkladu. „Nezákonný“ i „škodlivý“ obsah pak bude moci provozovateli platformy nahlásit v podstatě kdokoliv. Návrh ovšem definuje tzv. „důvěryhodné oznamovatele“, jejichž hlášení mají být vyřizována přednostně. Budou je moci jmenovat orgány veřejné správy dané země. Kdo jimi asi bude? Obávám se, že půjde především o neziskovky šířící progresivistické bludy o 56 pohlavích nebo nutnosti ve jménu boje za „záchranu klimatu“ spáchat ekonomickou sebevraždu. Ty pak budou nahlašovat každý zveřejněný názor, který není v souladu s jejich viděním světa. Ostatně řada z nich už v tom má bohatou praxi. Dalším kontroverzním bodem návrhu je ustanovení, že jednotliví provozovatelé digitálních služeb mají podléhat regulaci té země, ve které jsou v EU registrováni. Pokud tedy sídlo v Unii nemají, budou si ho muset zřídit. Třeba takový Facebook už zapsán je, a to konkrétně v Irsku (zde). Bude tedy podléhat tamní jurisdikci a „provinění“ českých uživatelů se budou posuzovat podle ní. Což je docela dost na hlavu. Dokážete si představit, co se asi bude dít, až se bude v Irsku dovolávat spravedlnosti našinec, kterému smazali video z velikonoční pomlázky kvůli tomu, že zobrazuje „nezákonné násilí na ženách“? Nebo až někdo napíše, že „manželství je svazkem mezi mužem a ženou“ a nějaký novodobý svazák označí jeho příspěvek jako „nezákonný“ na základě toho, že některé země uznávají i „manželství“ mezi osobami stejného pohlaví? Je otázkou, proč vlastně toto nařízení vzniklo. Stávající regulace postihující zveřejňování nezákonného obsahu totiž funguje poměrně dobře. Ten, kdo „posílá někoho do plynu“ nebo třeba zveřejňuje dětskou pornografii, vyfasuje prostě flastr a je to tak správně. Neúčinnost nebo nedostatečnost stávající legislativy tím pravý důvodem tedy nejspíš nebude. Dle mého soudu z toho zkrátka čouhá snaha bruselské vrchnosti omezovat svobodu projevu jako palec z děravé ponožky. Byť se ohání tím, jak jí její zachování leží na srdci: „Návrh usiluje o podporu odpovědného chování a náležité péče poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, aby bylo zajištěno bezpečné online prostředí, které občanům Unie a ostatním stranám umožní svobodně uplatňovat jejich základní práva, zejména svobodu projevu a informací.“ Podle mne to jsou však jenom kecy. Pokud totiž někdo vytvoří normu, která přímo nabádá k tomu, aby se jejím jménem porušovalo to, co on sám výslovně deklaruje, že chce ochraňovat, tak buď trpí jistou (korektně řečeno) mentální insuficiencí, a není tedy schopen dohlédnout důsledky svého jednání, nebo naopak ví moc dobře, co dělá, a jenom nás má za hlupáky. Co myslíte, která varianta platí? Kateřina Lhotská Publikováno na blogu Dnes.cz a na serveru Neviditelný pes.
Celý článek

Ať koncesionářské poplatky stoupnou, přinese to kvalitnější obsah

28. ledna 2022 / Tomáš Trampota
Poplatky za média veřejné služby by se měly zvýšit. V pořadu Benešovský Impuls to řekl mediální expert Tomáš Trampota. O navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků z přijímače uvažuje vláda Petra Fialy. Aktuálně musí domácnosti platit 135 korun za televizi a 45 korun za rozhlas. Podle Trampoty jde o celoevropský unikát."Kdyby ty poplatky byly vyšší tak, jako se navyšovaly mzdy a řada vstupů, tak by i ta kvalita mohla být lepší. Když máte víc zdrojů, tak je velká pravděpodobnost, že dojde ke zkvalitnění." Trampota poukázal na rozšíření nabídky České televize pro děti a seniory během posledních deseti let. "To jsou často cílové skupiny, které kvůli logice reklamního trhu jsou do určité míry komerčními médii opomíjené." Tomáš Trampota pro Rádio Impuls. Celý článek

Pražský původ Der Spiegel

11. ledna 2022 / Erik Best
Německý týdeník Der Spiegel slaví tento týden 75. výročí svého vzniku. Patřil k největším zahraničním kritikům expremiéra Andreje Babiše. Ten časopisu v roce 2016 pohrozil žalobou za článek o tom, zda neměl vliv na přidělování evropských dotací. Jeden ze spoluzakladatelů časopisu Der Spiegel, Hanus Bohrer, pocházel z Prahy. Christopher Knowles o něm v únoru 2014 psal ve své disertační práci pro King's College London s názvem Winning the peace: the British in occupied Germany, 1945-1948 (Vítězství míru: Britové v okupovaném Německu, 1945-1948.) Celý článek

Média a dotace

20. prosince 2021 / Tomáš Zdechovský
aneb Jak píchnout do vosího hnízda Minulý týden jsem svým tweetem o státní podpoře médiím šlápl bosou nohou do vosího hnízda. Levicově orientovaní aktivisté a novináři se tam snesli jako supi. Ano, asi jsem mohl volit lepší formu a způsob, ale z reakcí je zřejmé, že jsem se dotkl citlivého místa. Nicméně se pokusím některé věci vysvětlit. Celý článek

Dopis poslankyním a poslancům Volebního výboru PSP ČR: ČRo vs. HlídacíPes.org

16. prosince 2021 / Michal Klíma
Poslankyním a poslancům Volebního výboru PSP ČR Vážené poslankyně, vážení poslanci, obracíme se na vás jménem Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), kvůli postupu vedení Českého rozhlasu, které odmítá poskytovat informace některým médiím. Konkrétně se jedná o případ zpravodajského serveru HlídacíPes.org. Zástupci ČRo nejdřív rok neodpovídali na redakcí zaslané dotazy a reagovali až na základě stížnosti, kterou šéfredaktor serveru HlídacíPes.org Robert Břešťan (člen správní rady CZ IPI) podal k Radě ČRo. Ředitel komunikace, marketingu a obchodu Jiří Hošna v odpovědi vyloučil jakoukoliv budoucí komunikaci s webem HlídacíPes.org. Zdůvodňuje to tím, že server údajně "neinformuje o tématech, která souvisejí se zdravým rozvojem Českého rozhlasu". Kromě toho Jiří Hošna napadá HlídacíPes.org, že šíří "nevyvážené, neobjektivní informace" a dodává, že existuje "důvodné podezření, že server poskytnuté informace opět zneužije". CZ IPI odmítá podobnou praxi, kdy současné vedení veřejnoprávního média předem vylučuje komunikaci s novináři, kteří jsou vůči němu v některých případech kritičtí. Veřejnoprávní média se zodpovídají v první řadě koncesionářům. Jejich úkolem není chránit za cenu bojkotu vybraných novinářů zájmy vrcholného managementu. Informování o činnosti ČRo ze strany jiných médií je v nejlepším zájmu zainteresované veřejnosti, která je povinna ze zákona platit poplatky na chod ČRo a ČT. Domníváme se, že vytváření černých listin se jmény vybraných novinářů není ve společenském zájmu a podobná praxe přispívá k oslabování demokratické společnosti. V ní hrají nezávislá média zásadní roli. Rovněž v této souvislosti se ohrazujeme proti reakci Rady ČRo na stížnost šéfredaktora Roberta Břešťana. Radní konstatovali, že kodex ČRo podle nich porušen nebyl, protože povinnost poskytovat nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy se podle Rady ČRo vztahuje pouze na vysílání Českého rozhlasu. Nemůžeme přijmout výklad, podle něhož zůstává veřejnoprávní médium "fórem pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek", jak se píše v Kodexu ČRo, pouze v rozhlasovém vysílání, aniž by se to týkalo jednání a přístupu managementu Českého rozhlasu. Tímto chováním je totiž oslaben i kredit všech pracovníků ČRo, kteří se podílejí na jeho chodu a taky důvěryhodnost mediálních výstupů rozhlasu. Jsme přesvědčeni, že Rada tímto stanoviskem ukázala jak nepochopení postavení veřejnoprávního média, tak i základních pravidel a principů žurnalistické práce. To nás vede k apelu, abyste napříště při volbě členů Rady ČRo stejně jako Rady ČT zohledňovali také odbornou způsobilost kandidátů tak, aby v radách zasedali lidé s patřičnou kompetencí. Podporujeme v této souvislosti zpřesnění požadavků na kandidáty do mediálních rad, jak jej obsahuje novela zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi, kterou jsme ve spolupráci s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky a Rekonstrukcí státu připravili. Nejen výše popsaná situace ukazuje, že odborná kompetence je v mediálních radách více než žádoucí. Ing. Michal Klíma Předseda Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu Celý článek

O cenzuře

12. prosince 2021 / Ondřej Neff
Je to dobový paradox: O cenzuře se veřejně píše, když cenzura není, kdežto když cenzura funguje, nepíše se o ní, jelikož to cenzura zakáže. Samozřejmě, jako všechno, je i toto mnohem složitější. Jak se v tom vyznat? Celý článek

Jansta a Česká televize

30. listopadu 2021 / Erik Best
Když byl šéf České unie sportu Miroslav Jansta, spolu s dalším funkcionářem ČUS i samotnou ČUS, dne 25. července 2017 obviněn z dotačního podvodu, premiérem byl Bohuslav Sobotka z ČSSD, jeho „externím mozkem“ lobbista Radek Pokorný, jeho ministrem vnitra Milan Chovanec, jeho ministryní školství Kateřina Valachová, Chovancovým poradcem společník PR agentury Bison & Rose Miloš Růžička, zástupcem šéfredaktora zpravodajství České televize František Lutonský (manžel Jany LutonskéBison & Rose) a oblíbeným hostem ČT Valachová. Andrej Babiš naznačil, že vládu tehdy řídili Pokorný a Růžička, a Jansta zase řekl Týdnu, že „Bisoni“ si Valachovou vodili. Jansta dnes v Právu uvedl, že pokud byl spáchán trestný čin, měla být obviněná ministryně Valachová. Jansta a ČUS byli minulý týden nepravomocně zproštěni obžaloby. Pokud je ČT skutečně nezávislou a nestrannou, prošetří svou roli v jeho obvinění. Erik Best Převzato z www.fsfinalword.cz. Celý článek