logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

Investigativní oddělení v ČRo řídí Markéta Chaloupská

19. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
Tlak radního Tomáše Kňourka vyvolal otázky - Bude se měnit rozsah a poslání investigativního oddělení Českého rozhlasu? Kdo bude investigativcům šéfovat? Nepřekáží práce rozhlasových investigativních novinářů? Na říjnové schůzi Rady Českého rozhlasu generální ředitel René Zavoral uvedl: „S kolegou Pokorným a dalšími kolegy jsem neměl zatím možnost diskutovat, jestli to místo budeme obsazovat nebo nikoliv. Chystal jsem to až v příštím týdnu. Za sebe říkám – já to v této chvíli neumím odpovědět, protože si ty věci chci nejdříve vykomunikovat s vedením zpravodajství v příštím týdnu.“ Ta schůzka v prvním listopadovém týdnu údajně proběhla. Ředitel komunikace Jiří Hošna připustil, že schůzka výsledek nepřinesla. Ale diskuse pokračovala dál po zpracování podrobnějších podkladů. "V každém případě investigativní oddělení Českého rozhlasu pracuje nadále ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, pouze jeho členem již není Janek Kroupa. Jinak se nic nemění," zdůraznil. Celý článek

Podvýbor pro svobodu slova a média nepracuje

18. listopadu 2019 10:44 / Jan Mrzena
Poslanecká sněmovna má pro mediální problematiku vedle volebního výboru také speciální podvýbor. Ten vznikl v lednu 2018 v rámci petičního výboru jako „podvýbor pro svobodu slova a média“. Návrh tehdy podal Leo Luzar (KSČM), který se poté stal předsedou naprosto nového podvýboru: „Na petiční výbor se obrací stále více občanů s peticemi týkajícími se obecně problematiky cenzury a autocenzury. Tato témata nabývají na významu s růstem vlivu mediálních a sociálních sítí na názory občanů a s růstem obecných snah na možné omezení svobody vyjádření jako jednoho ze základních lidských práv. Obsahem činnosti by měla být problematika Centra proti terorismu a hybridním hrozbám MV ČR, problematika „objektivity“, „autocenzury“, „přejímání pravdy“ v médiích a problematika „hoax“ a „dezinformace.“ Tehdy vznik podvýboru neupoutal větší pozornost. Bylo zřejmé, že jeho činnost bude přinejmenším řídká. Jakkoliv se několik měsíců Leo Luzar snažil chytat otěže, mínění odborníků se naplnilo. Podvýbor pro svobodu slova a média fakticky neexistuje. Tedy alespoň podle informací, které sám o sobě zveřejňuje na webu. Leo Luzar žádné otěže nechytil. Celý článek

Ministerstvo kultury má předložit novelu vysílacího zákona v lednu

16. listopadu 2019 10:38 / Jan Mrzena
Návrh rozpočtu Rady po rozhlasové a televizní vysílání na rok 2020 projednal 29. října volební výbor. Hospodaření velké rady je součástí státního rozpočtu, plán příjmů počítá s 6,05 mil. Kč, náklady by měly dosáhnout 67,31 mil. Kč. Příjmy jsou navržené ve stejné výši, jako v roce 2019, náklady jsou oproti letošku o necelý milion nižší (68,15 mil. Kč). Výbor návrh podpořil. Předseda rady Ivan Krejčí (nominovaný ČSSD) upozornil poslance na připravovanou technickou novelu zákona o RTV, která má implementovat evropskou směrnici o audiovizi do české legislativy. Podle Ivana Krejčího si nové povinnosti rady vyžádají nárůst počtu zaměstnanců a nové výdaje na provoz. Rozpočet úřadu by se proto měl poté navýšit o 10 milionů Kč. „V současné chvíli při neustálém nárůstu licencencovaných programů a evidovaných audio vizuálních mediálních služeb na vyžádání, je počet zaměstnanců poddimenzován. Nejnověji přibude agenda spojená se schválením revidované verze směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/13/EU o koordinaci některých právních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1808 a s tím související požadavek na její transpozici do národní legislativy s lhůtou 21 měsíců,“ vysvětlil Ivan Krejčí. „Transpoziční lhůta končí k datu 19. září 2020. Do této doby musí být nejen hotová platná legislativa, ale také regulátor vybaven nezbytnými technologickými a právními nástroji a zejména musí disponovat dostatečným personálním zázemím pro výkon veškerých nových a rozšířených pravomocí. V této věci proběhlo jednání na ministerstvu financí, na kterém slíbilo úřad rady v roce 2020 personálně posílit, ovšem zatím bez konkrétního počtu zaměstnanců. V současné chvíli rada předpokládá, že k řádnému plnění povinností uložených jejich směrnicí bude třeba posílit úřad rady o 14 zaměstnanců, což by si při současné výši průměrných platů vyžádalo roční náklady v souhrnné výši 9 835 061 korun a jednalo by se o trvalou změnu v rozpočtu Rady.“ S navýšením nákladů však vládní návrh rozpočtu na rok 2020 nepočítá. Celý článek

Petr Dolínek: Proč volební výbor neprojednal zprávy ČT už v září?

15. listopadu 2019 10:27 / Jan Mrzena
O tom, že strany menšinové vládní koalice nemají stejný názor na mediální politiku, se ví dlouho. Nejvíc je to vidět na diskusi o výročních zprávách České televize. V poslední době se různost projevila nejen na plénu Poslanecké sněmovny, ale i na schůzi volebního výboru. Při zveřejnění programu říjnové sněmovny, bylo do programu zařazeno všech šest výročních zpráv České televize. Po nekonečných projevech a obstrukčních vystoupeních kritiků televize nakonec 24. října poslanci čtyři zprávy za roky 2016 a 2017 schválili. Na zprávu o hospodaření a zprávu o činnosti za rok 2018 nedošlo. Proč? Volební výbor se k jejich projednání do té doby nevyjádřil. Měl je na programu až 29. října. Podle diskuse v úvodu schůze volebního výboru však potřebné usnesení mohlo být připraveno už v září a celá estráda jednání o České televizi mohla být v Poslanecké sněmovně ukončena 24. října. Nutno dodat, že Poslanecká sněmovna svou vůli vyjadřuje usneseními. V tomto kontextu je zdůrazním následující tři věty. Poslanecká sněmovna vůli něco změnit na struktuře či obsahu výročních zpráv žádnou neusnesla. Poslanecká sněmovna nezformulovala žádný požadavek na práci televizní rady, ani nevyjádřila žádný požadavek na práci svého volebního výboru. Poslanecká sněmovna neřekla nic k volbě členů televizní rady. Sečteno – na plénu sněmovny se vedly jen řeči, které odnesl čas a kterými se nikdo dál nemusí zaobírat. Celý článek

Žije Rada ČRo s fakty nebo spekulacemi?

14. listopadu 2019 11:37 / Jan Mrzena
Na webu Rady Českého rozhlasu se na začátku listopadu objevila „Reakce Rady ČRo na lživá slova a domněnky redaktorky Ivany Svobodové uveřejněné v článku týdeníku Respekt 27. října 2019“. Jindy klidná, tentokrát rozezlená, předsedkyně Hana Dohnálková v reakci píše: „Jménem svým i jménem Rady Českého rozhlasu se výrazně ohrazuji proti nepravdivým výrokům redaktorky Ivany Svobodové, které vyšly 27. října 2019 v týdeníku Respekt.“ Poté se snaží přiblížit „způsob práce redaktorky, se kterým jsem se v uplynulých dnech setkala“. Odmítla tvrzení Ivany Svobodové – „že vůdčí osobností Rady ČRo je Tomáš Kňourek (slovy redaktorky označen za frekventanta manipulativního webu Parlamentní listy), který jednak udává tón celé Radě, a podle něj se pak pořádají konspirátorské debaty pod hlavičkou Rady ČRo a zadávají témata analýz“ a také další tvrzení – „že s radními na zadávání témat odborných analýz vysílání Českého rozhlasu, které jsou určeny pro Radu ČRo, spolupracuje účelově generální ředitel Českého rozhlasu“. Celý text reakce můžete číst na Českých médiích v sekci „názory“.  Celý článek

Renata Týmová: Lidé si myslí, že když vysíláme demonstrace, tak je i podporujeme

13. listopadu 2019 15:21 / Jan Mrzena
Rada České televize se na poslední schůzi mimo jiné materiálu „Zpráva o měření veřejné hodnoty vysílání za 1. pol. r. 2019“. Podklad v rozsahu 117 stran zpracovala vedoucí útvaru Výzkumu a analýz Renata Týmová. „Jde o základní materiál pro sestavování výroční zprávy o činnosti,“ zdůraznil předseda Jan Bednář, „Máme v něm spoustu informací a grafů, které objektivně informují o tom, jak veřejnost v České republice vnímá působení České televize.“ Snaha etablovat metodiku měření veřejné hodnoty je chvályhodná. Škoda, že u Českého rozhlasu je změřených informací podstatně méně. Celý článek

Bude se měnit investigativní oddělení ČRo?

12. listopadu 2019 09:21 / Jan Mrzena
Na říjnové schůzi Rady českého rozhlasu otevřel radní Tomáš Kňourek otázku budoucnosti investigativního oddělení v Českém rozhlasu. „Asi všichni víme, že Janek Kroupa jako šéf investigativců k dnešnímu dni opouští Český rozhlas, což bude mít velmi pozitivní vliv na rozpočet rozhlasu. Chci se zeptat, zdali místo něj hledá rozhlas náhradu a jak bude vůbec fungovat investigativní oddělení.“ Poté radní upřesnil, proč se o práci investigativců zajímá, „Žádný zákon, žádná jiná norma nenařizuje, aby takové oddělení existovalo, a tak se chci zeptat, jak to bude s investigativním oddělením v Českém rozhlase dál.“ Celý článek

Zdeněk Šarapatka: Proč ČT zrušila pozvání Luďka Vainerta a Josefa Šlerky do UK?

11. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
Zdeněk Šarapatka se na středeční schůzi Rady České televize vrátil k vysílání Událostí komentářů 29. října. „Jedná se o rezonující záležitost, na kterou dostávám, četné dotazy. Jako jeden z členů rady jsem za to i kritizován. Tak bych poprosil, jestli by byl pan generální ředitel tak laskav a mohl zareagovat na záležitost, která se udála minulý týden. V pořadu Události komentáře České televize bylo dvě hodiny před odvysíláním tématu zrušeno pozvání pro kritiky koupě TV Nova skupinou PPF miliardáře Petra Kellnera. Vedení televize potom asi ústy šéfa zpravodajství odpovědělo, že to je chyba jednotlivce. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to tak opravdu je,“ vysvětlil Zdeněk Šarapatka a pro jistotu upřesnil, „To byla debata k té akvizici, že Novu má koupit skupina PPF. Debaty v Událostech komentářích se měli zúčastnit jak zástupci PPF, v tomto případě to byl šéf pro vztahy s veřejností pan Mlynář a také generální ředitel CME Michael del Nino, tak i kritici té akvizice, z Hospodářských novin pan Luděk Vainert a hlavně Josef Šlerka z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Těm dvěma kritikům bylo pozvání zrušeno dvě hodiny před začátkem vysílání.“ Celý článek

Petr Dvořák: Vzdělávací projekt ČT pro pedagogy pokračuje seminářem „Fake news a bezpečné chování v online prostoru“

10. listopadu 2019 16:38 / Jan Mrzena
„Od pátku 1. listopadu Česká televize upozorňuje na blížící se přechod na vysílací standard DVB-T2 v Praze a středních Čechách. Diváci, kterých se tato změna týká, vidí piktogram v pravém horním rohu obrazovky. Vysílače Žižkov a Cukrák přejdou na DVB-T2 k 27. listopadu,“ řekl na letošní devatenácté schůzi televizní rady generální ředitel Petr Dvořák a dodal, „Diváci po celé České republice mohou na nový standard vysílání přejít již dnes. Těm, kteří mají k přeladění dotazy, nabízí Česká televize informační servis na webových stránkách www.digict.cz nebo na informační lince 2 6113 6113.“ Petr Dvořák radní také informoval o setkání představitelů evropských veřejnoprávních médií s eurokomisařem Güntherem Oettingerem. „Spolu se zástupci BBC, ARD, ARTE, RAI nebo France Television jsem se zúčastnil diskuse na téma aktuální situace v oblasti digitálního vysílání a podpoře ze strany Evropské komise,“ přiblížil generální ředitel. Poté popsal i intenzivní spolupráci České televize s vysokými školami, „Na podzim jsme připravili novou sérii veřejných debat na téma třicet let svobody slova. Navazuje tak na loňský cyklus o fake news, který navštívilo více než dva tisíce studentů. První z letošních zastávek se uskutečnila ve středu 30. října na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Následovat budou Ostravská univerzita, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Hradec Králové, Masarykova Univerzita v Brně a Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. V říjnu se konal další ze série seminářů pro pedagogy. Účastníci celodenního kurzu mediální výchovy se mohli seznámit například s využitím mobilní žurnalistiky, přípravou diskusních pořadů nebo fungováním zpravodajské redakce. Vzdělávací projekt České televize dále pokračuje listopadovým seminářem na téma „Fake news a bezpečné chování v online prostoru,“ sdělil Petr Dvořák. Celý článek

Celkový zásah tisku je stabilní - 7, 6 milionů obyvatel ČR

09. listopadu 2019 05:00 / Jan Mrzena
Unie vydavatelů zveřejnila výsledky MEDIA PROJEKTU za letošní druhý a třetí kvartál. Celkový zásah tisku je více než 86 % lidí ve věku 12-79 let. Deníky a jejich přílohy čte 66 % populace, alespoň jeden časopis zaujme 79 %, tedy 7 milionů obyvatel. „Čtenost novin a časopisů byla v letošních letních měsících stabilní. Údaje o počtech čtenářů na jedno vydání tiskových titulů zůstávají na vysoké úrovni, neboť celková čtenost všech tiskových titulů na vydání dosahuje téměř 72 % populace ve věku 12-79 let,“ komentoval výsledky MEDIA PROJEKTU výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach. Celý článek