logo Facebook
i slova jsou činy

Jan Křeček: MEDIÁLNÍ ANALYTIKA? JE NAČASE SHODNOUT SE NA METODICE A DĚLAT JI PODLE ZÁKONA

16. října 2019 11:00

Objektivita, vyváženost - zaklínadla české mediální legislativy. Do našich zákonů se ty pojmy dostaly na začátku devadesátých let. Ovšem třeba objektivita zavání víc filozofií než měřitelnou veličinou. Původně ti, kdo mediální zákony psali, si objektivitu představovali spíš jako morální tvůrčí imperativ, o který by měly televize či rádia usilovat. Doba se změnila - plnění objektivity a vyváženosti kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, a umí kvůli nim i citelně pokutovat. Víc než běžní lidé jsou na objektivitu a vyváženost citlivé politické strany, zvlášť před volbami. Proto je velký zájem o analýzy, které problém dokáží kvantifikovat. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), konkrétně její odborné pracoviště Centrum mediálních studií (CEMES) a společnost Newton Media společně vyvíjejí nové nástroje pro měření objektivity a vyváženosti v rozhlasovém a televizním vysílání.

„Na jedné straně máme platné zákony, které odrážejí to, že se rozhlasové a televizní vysílání musí regulovat, na druhé straně nemáme ucelený mustr, jak regulovat a jak vlastně ty termíny v zákoně obsažené měřit,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jan Křeček z katedry mediálních studií FSV UK, který je současně hlavním řešitelem zmíněného projektu. „Ta situace generuje spoustu problémů, nejistoty na straně vysílatelů, na straně regulačních orgánů i na straně vysílaných, tedy těch, kteří usilují o své co největší a nejpozitivnější mediální pokrytí, v našem případě politických aktérů. Tak jsme si řekli, že zkusíme tenhle stav nějak rozseknout.“ Projekt, který má trvat dva a půl roku, financuje Technologická agentura ČR.

FSV UK sestavila tým, který šéfuje Jan Křeček, a přizvala analytiky z Newton Media. Ke spolupráci se staví pozitivně i ti, kteří by v budoucnu mohli s novou metodikou pracovat. Tedy zástupci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého rozhlasu, České televize, ale i malých mediálních rad. Do projektu jsou zapojeny také respektované osobnosti, například Jan Jirák. „Naším cílem je přijít se sadou nových, ale odzkoušených nástrojů čili metodikou, jak měřit naplňování toho klíčového paragrafu 31, odstavce 3, vysílacího zákona, zejména v předvolebním vysílání,“ popsal Jan Křeček.

Zákon o RTV, § 3, odst. 3: Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.

„Ten paragraf se objevuje v zadání snad všech analýz předvolebního vysílání. Ale ať už ty analýzy dělal kdokoliv, tak celku vysílání se nevěnoval. Když už ty analýzy konstatovaly nějaký problém, tak končily u toho, že problém je v několika málo pořadech. Ale na ten celek si nikdy netroufly,“ vysvětlil Jan Křeček. CEMES to před časem zkusil u analýzy vysílání Českého rozhlasu a České televize před krajskými a senátními volbami v roce 2016. Analýzu proslavil Miloš Zeman, zadavatel (RRTV) jí pro rozhodování nepoužil, Český rozhlas se k ní nevyjadřoval, Česká televize (na začátku roku 2018) s ní nesouhlasila a vyvolala velkou diskusi. „Pro nás to byl indikátor, že situace si žádá řešení. A když pomine mediální pěna dní a ti, kdož se cítí dotčeni se vyvztekají, tak jak můžeme my, sociální vědci reagovat? Vedeme polemiky v odborných časopisech a současně se snažíme dalším výzkumem tenhle problém řešit,“ shrnul Jan Křeček. „Ideální situace – máme vykolíkované pole a stát uznal potřebu nás na to ty dva a půl roku platit. Jsme po první fázi a zatím to nevypadá špatně.“

Jak pracují řešitelé projektu se základními pojmy klíčového paragrafu? Jak vnímat celek vysílání? Dá se definovat objektivita? Můžeme změřit vyváženost? Jak do ní zasahují přímá vyjádření, témata, kde se o někom mluví (kladně či záporně) a jak se projeví mocenský bonus? Jak posoudit relevanci politických stran a hnutí s přihlédnutím k jejich postavení v reálném politickém a společenském životě? Mají se počítat i odmítnutá pozvání do vysílání?

První nástřel metodiky by měl vzniknout začátkem příštího roku a měl by být otestován při volbách v roce 2020. Shodou okolností také volbách krajských a senátních. Na jaře 2021 by měl být projekt završen velkou odbornou konferencí, kde definitivní verze metodiky bude oficiálně představena. „Výstup je slíbený ve formě publikace, ale já se budu snažit, aby měl i podobu internetové aplikace a byl to i nástroj, ne jenom návod,“ řekl Jan Křeček.

Nový rozhovor Českých médií přináší nejen informace o řešení projektu, ale i další názory doktora Jana Křečka z katedry mediálních studií FSV UK. Například na to, jestli má i v dnešní době význam řešit objektivitu a vyváženost u komerčních rádií a televizí. Celý rozhovor zde!