Petr Dolínek: Proč volební výbor neprojednal zprávy ČT už v září?

15. listopadu 2019 10:27 / autor: Jan Mrzena

O tom, že strany menšinové vládní koalice nemají stejný názor na mediální politiku, se ví dlouho. Nejvíc je to vidět na diskusi o výročních zprávách České televize. V poslední době se různost projevila nejen na plénu Poslanecké sněmovny, ale i na schůzi volebního výboru. Při zveřejnění programu říjnové sněmovny, bylo do programu zařazeno všech šest výročních zpráv České televize. Po nekonečných projevech a obstrukčních vystoupeních kritiků televize nakonec 24. října poslanci čtyři zprávy za roky 2016 a 2017 schválili.

Na zprávu o hospodaření a zprávu o činnosti za rok 2018 nedošlo. Proč? Volební výbor se k jejich projednání do té doby nevyjádřil. Měl je na programu až 29. října. Podle diskuse v úvodu schůze volebního výboru však potřebné usnesení mohlo být připraveno už v září a celá estráda jednání o České televizi mohla být v Poslanecké sněmovně ukončena 24. října. Nutno dodat, že Poslanecká sněmovna svou vůli vyjadřuje usneseními. V tomto kontextu je zdůrazním následující tři věty. Poslanecká sněmovna vůli něco změnit na struktuře či obsahu výročních zpráv žádnou neusnesla. Poslanecká sněmovna nezformulovala žádný požadavek na práci televizní rady, ani nevyjádřila žádný požadavek na práci svého volebního výboru. Poslanecká sněmovna neřekla nic k volbě členů televizní rady. Sečteno – na plénu sněmovny se vedly jen řeči, které odnesl čas a kterými se nikdo dál nemusí zaobírat.

Co se odehrálo na začátku schůze volebního výboru 29. října? Při schvalování programu sdělil Petr Dolínek (ČSSD): „Požádal jsem o svolání výboru v zářijovém výborovém týdnu.“ Vyhověno mu ovšem nebylo. „Žádal jsem z důvodu, že nebyly projednány zprávy České televize za rok 2018 a chtěl jsem projednat tyto zprávy už v září. Jedna zpráva zde ležela déle, druhá kratší dobu, ale obě k projednání byly připraveny.“ Podle jeho názoru výbor nebyl seriózní vůči celé Poslanecké sněmovně, protože ta umožnila jednat natolik dlouho, že mohla projednat všechny zprávy najednou. „Výbor mohl svou práci odpracovat tak, jak má. Cesta do Finska není podle mého názoru adekvátním odůvodněním, proč nemá být svolán volební výbor. Svolaný být mohl a já i řada dalších kolegů, jsme jasně ukázali, že to je přednostnější, než nějaká zahraniční pracovní cesta.“ Petr Dolínek se ohradil vůči tomu, že předseda výboru nevyšel vstříc, aby byl výbor svolán. „Čas na to byl, prostor na to byl a Poslanecká Sněmovna mohla adekvátně veškeré zprávy projednat ve čtvrtek, když to dala na svůj program,“ dodal Petr Dolínek.

„Petr Dolínek zapomněl uvést hlavní důvod, proč řešíme výroční zprávy České televize až dnes,“ reagoval předseda Stanislav Berkovec (ANO), „nechtěli jsme uspořádat schůzi volebního výboru do té doby, než proběhne seminář, který byl naplánován na 8. října 2019, o který požádal pan generální ředitel Petr Dvořák. Debata se týkala hospodaření České televize.“ Do té doby nechtěl, aby výbor o této zprávě jednal, protože se seminář měl týkat i hospodaření za rok 2018. „Pracovní cesty se plánují půl roku dopředu, naše čtyřdenní cesta do Finska nebyla překážkou, protože o té se vědělo dlouho dopředu,“ vysvětlil Stanislav Berkovec, „předseda Poslanecké sněmovny vyšel generálnímu řediteli České televize vstříc.“

Do diskuse se přidal Zbyněk Stanjura (ODS), „Pan ředitel požádal o místnost v Poslanecké sněmovně a vznikl z toho neveřejný seminář. To je forma, která nemá obdoby. Chtěl bych se zeptat - v čem nám ten seminář pomohl k dnešnímu projednávání?“ Zbyněk Stanjura se delší dobu vyjadřuje kriticky ke způsobu vedení mediálního výboru, svou kritiku vyjádřil i na plénu sněmovny. Na schůzi výboru kritizoval i interpretaci uzavřeného semináře, ze kterého unikla nahrávka. Okolnosti jejího zveřejnění Lubošem Xaverem Veselým sněmovna stále šetří. „Seminář proběhl, podle mě úplně zbytečně, byl úplně k ničemu. Jak nám usnadní případné projednávání na plénu právě těchto zpráv?“ pokračoval Zbyněk Stanjura, „U pana předsedy jsem protestoval. Naši poslanci se semináře úmyslně nezúčastnili. A to pominu fakt, že akce proběhla v pondělí, kdy máme být ve svých regionech.“

Předseda volebního (mediálního) výboru to má evidentně složité. Evidentně se snaží vyhovět různým tlakům na to kdy má výbor svolat a co má projednat. Ovšem tím, že některé problémy odkládá (například jednání o zprávách České televize), vytváří prostor pro spekulace. Problém samotný se mezitím nevyřeší. Nejde jen o spekulace o tom, co vlastně sněmovna chce udělat s Českou televizí nebo s Českým rozhlasem. Jde v první řadě o spekulace o tom, jakou roli Stanislav Berkovec ve sněmovním handrkování hraje. A čí noty se snaží zabrnkat na svém malém, leč významné, hudebním nástroji. V čele mediálních výborů bývali politici s autoritou. Jejich slovo platilo do veřejného prostoru i do politických stran. S jejich názorem se dalo nesouhlasit, polemizovat, nadávat na něj, anebo třeba se mu dalo i zatleskat. Ale problémy v mediálním prostoru se řešily. Současné několikaleté bezvětří nechává všechno vyhnívat, a na neudržovaném kompostu neobhospodařované zahrady se množí škůdci.