Žebříčky demokratičnosti států se měří i svobodou tisku, připomíná JEFIM FIŠTEJN

25. května 2021 16:19 / autor: Ivana Chmel Denčevová

Takřka čtyřicetiletá dráha publicisty Jefima Fištejna je spjata s Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda. Při ohlédnutí říká: „Bylo to neobyčejně prozíravá akce ze strany USA, tuto rozhlasovou stanici založit.“

„Jak mohli tenkrát tušit, že veškeré konflikty se budou odehrávat okolo informací? Tehdy to tak zřejmé nebylo a jak se říká ´uhodili hřebík na hlavičku.´“

Dodejme že to bylo před více sedmdesáti lety, protože první vysílání Rádia Svobodná Evropa – a byla to československá redakce – se datuje 1. Květnem 1951.

Současným sídlem tohoto rádia je Praha, kde působí 23 redakcí, ovšem jazyků ve kterých vysílá je mnohem více. „Mnohé redakce mají svá jazyková vysílání, např. Pákistán, Afghánistán či území Kavkazu, nalezneme zde také veškeré jazyky Dálného Východu,“ vysvětluje Fištejn.

Právě novináři z této stanice jsou častým terčem perzekucí, šikany, či dokonce věznění. Jako příklad Fištejn uvádí Rusko. „V Rusku omezování probíhá permanentně. V současnosti je dokonce za ´cizího agenta´ označen každý novinář Rádia Svoboda a musí tak podepsat každý svůj příspěvek. Šikana se zvyšuje každým dnem a lidé, kteří spojí svůj osud s RFE riskují hrozby vysokých trestů,“ říká Fištejn o tamní situaci.

Zároveň uvádí další státy, mezi nimi např. Bělorusko, kde je vztah k této rozhlasové stanici vyloženě nepřátelský a také státy, kde vysílání není vůbec povoleno a redaktoři tak vysílají z jiných států.

„Existují žebříčky demokratičnosti, které srovnávají také svobodu tisku a tou je míra demokracie posuzována,“ konstatuje Jefim Fištejn, který zná díky svému původu a osobnímu příběhu velmi dobře dnešní postsovětské státy. Také on sám byl jedním z těch, kteří se stali exulanty a svůj profesní život spojil právě s rozhlasovou stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.