Až tady začne Svobodka vysílat, tak máme problém, říká historik MICHAL STEHLÍK

15. června 2021 14:40 / autor: Ivana Chmel Denčevová

„Vlny nejde zcenzurovat,“ říká profesor Michal Stehlík na otázku, jakou roli sehrálo rozhlasové vysílání v období totalitních režimů minulého století. „Bylo to první masmédium 20. století a sehrálo zásadní roli v dějinách,“ dodává.

Připomíná období druhé světové války, kdy se na okupované území bývalého Československa dostávalo rozhlasové vysílání z Londýna a z Moskvy. Za pár let poté bylo založeno Rádio Svobodná Evropa, které začalo vysílat 1. května 1951 z bavorského Mnichova. Jedním z důvodů umístění bylo i to, že první založenou redakcí byla ta československá a z Mnichova na hranice nebylo daleko.

„Dramaturgie tohoto vysílání byla obdivuhodná, nebyla to prvoplánovitě politická stanice,“ konstatuje prof. Michal Stehlík. Klíčovými požadavky na vysílání bylo: pravdivě a objektivně.

Pro komunistický režim bylo Rádio Svobodná Evropa v pomyslném žebříčků nepřátel umístěno na jednom z předních míst, ale i tehdy se pamětníci setkávali s jistou relativizací, kdy se říkávalo ´v něčem mají pravdu ti naši (tzn. českoslovenští komunisté), v něčem oni (tedy Svobodka, jak se rádiu familiárně říkalo).

„A to byla ukázka informační hybridní války, kdy každý má trochu pravdy. V té žijeme,“ připomíná Michal Stehlík. K možnému obnovení vysílání stanice v češtině lakonicky konstatuje: „Až začne tady Rádio Svobodná Evropa vysílat, tak máme problém.“