Mediální Mnohonožka

31. května 2021 09:51 / autor: Zdeněk Duspiva

Také letos pokračuje boj „za správnou věc“, spojený s nezávislostí médií, tradičně vedený z různých úhlů pohledů i zájmů. Tentokrát je iniciačním podnětem aktuální neurovnané dění v Radě České televize, i když svou roli hrají jistě i blížící se parlamentní volby.

Na povrchu jsou vidět a slyšet vznešené cíle, které s sebou ale nesou také i jistou míru přetvářky a pokrytectví, tradičně zakrývající vlivové, personální, politické i jiné zájmy.  Přes jistě dobré úmysly nelze nevidět určitou účelovost v komunikaci i argumentaci možného nového uspořádání domácích mediálních poměrů. Pokusů i návrhů už v průběhu posledních let zaznělo mnoho, i když některé se časem i s dalšími změnami vytratily nebo aktuálně účelově upravily. Občas se snaha měnit mediální systém rad objeví i jako součást ambiciózních vládních programů, a velmi opatrně se slovy „…Zahájit diskuzi na téma volby mediálních rad…“.

Je přitom přirozené, že žádný optimální model, vyhovující všem hlavním zájmům a potřebám asi neexistuje. Stejně tak není z mnoha důvodů i odlišností možná nějaká jednoduchá transpozice modelů ze zahraničí.

Obvykle se v rámci diskuze využije a připojí i pár názorů univerzálních nezávislých odborníků, případně podobně označovaných zahraničních expertů či nadnárodních mezinárodních institucí. Trochu už „povinnou“ související aktivitou jsou pak petice všeho druhu, pro věc samou bohužel mnohdy až kontraproduktivní  - podepsané již tradičními „multisignatáři“, často stojícími na straně různorodého všeobecného a jedině správného dobra.

V případě systému zastoupení veřejnosti v radách veřejnoprávních médií toho bylo napsáno a vymyšleno už dost, aniž by se věci kamkoliv reálně pohnuly. Možná už jen pamětníci si vzpomenou na hektickou snahu prosadit volbu mediálních rad prostřednictvím tzv. trojnožky (poprvé v návrhu zákona cca v roce 2004). Primární snahou bylo dosáhnout obměny personálního složení mediálních rad pod různými pláštíky - například ve snaze odpolitizovat, zajistit odbornost, nezávislost či morálnost kandidátů …

Senát již před lety po vzoru Poslanecké Sněmovny vytvořil svoji vlastní „mediální komisi“. Její agenda byla vesměs sporadická, některé měsíce se podle zápisů řešily snad jen zahraniční a jiné výjezdy, když obsazení komise doplňovali i nečlenové Senátu. Mediální legislativa se zatím poslední dlouhé roky příliš a už vůbec ne systémově neměnila a tak se aktivity přesunuly směrem i návrhům úprav a možné senátní účasti ve volbách kandidátů do mediálních rad.

„Do systému nominací členů mediálních rad by měl být přibrán také Senát, aby se zvýšila politická základna pro tyto nominace. Přineslo by to větší různorodost,“ shrnuje jedno z doporučení Lutz Kinkel (výkonný ředitel Evropského centra pro svobodu tisku a médií )“

Navrhovaný trojnožkový systém „Sněmovna/senát/prezident“ se s novými prezidenty po éře Václava Havla mezitím zredukoval jen na dvojnožku, aby se později opět rozšířil na tři nohy – to už je prezident v návrhu systému mimo hru a je nahrazen například tzv. “diváckou radou“...  Každopádně by se politická volba zástupců v radách zachovala, jen rozmělněná na více volitelů (cca 282 osob). Ve skutečnosti by pak nastal zřejmě další, tentokrát i kompetenční chaos.

Obecně je aktivita i pozornost k dění kolem médií a podmínek pro jejich objektivní fungování i jejich předvídatelnou, regulérní a transparentní regulaci správná. Diskuze by ale měla být širší a hlavně by měla existovat reálná politická i odborná vůle věci profesionálně připravit, vysvětlit, obhájit a také je i dotáhnout. Jinak je to nakonec vždy jen tak trochu sezonní věc pro některé dotčené zájmové skupiny a také oblíbené politické téma…

Zdeněk Duspiva

Autor je ředitel ČRo České Budějovice.