Karel Novák: POKUD NOVINÁŘ DĚLÁ SVOU PRÁCI DOBŘE, ŽÁDNÝ POLITIK NEMŮŽE ZE STUDIA ODEJÍT SPOKOJENÝ

04. března 2020 10:00

Před lety rozjel v rámci skupiny Lagardére projekt Rádia Zet její tehdejší prezident Michel Fleischmann. Pro Česká média k vysílání zpravodajského rádia pak řekl: „Pustili jsme se do projektu komplikovaného a velice těžkého. Hledáme řešení, jak tohle rádio dále vytvářet, jak mu dát větší rozmach, jak se dostat více do podvědomí cílové skupiny - střední a vyšší management ekonomicko finančního světa. Jsme soukromý sektor, nemůžeme to živit jinak než z peněz z reklamy, musíme se dostat blíže zadavatelům reklamy pro takové rádio. To je velice těžké a nijak zvlášť se nám to nevede.“

Dnes je Rádio Zet součástí multimediální skupiny Active Radio. Jak si vede? Týdenní poslechovost - 26 tisíc, denní poslechovost – 9 tisíc, podíl na trhu - 0,1 %. To, co se nedařilo Michelu Fleischmannovi a jeho lidem, se pokouší nastartovat nová krev. „Poslední dva roky rádio maličko stagnovalo, ale my jsme se ho pokusili restartovat. Nová tvář je jednoduchá – jsou to denní informace. Informace v ranní show o tom, co se bude ten den dít, pak co se ten den děje a v podvečer informace analytičtější. Jde hlavně o informace, které by se mohli lidem hodit v jejich rozhodování při každodenní činnosti. Vše je namixované s hudbou v poměru zhruba 1:1, protože tak to máme dané v licenčních podmínkách,“ popsal v novém rozhovoru Českých médií ředitel strategického rozvoje zpravodajství Active Group Karel Novák, který je pověřený řízením Rádia Zet. Ostřílený manažer dříve působil řadu let v různých klíčových pozicích zpravodajství České televize.

Česká republika patří mezi země s nejhustší sítí rozhlasových stanic v přepočtu na jednoho obyvatele. Jakou šanci zaujmout má Rádio Zet? „Tou otázkou jsem si lámal hlavu zhruba tři měsíce, tedy od nástupu do skupiny Active Group, která sdružuje ještě další rádia – Evropu 2 a Frekvenci 1. Hledal jsem přesně polohu pro nové Rádio Zet. Přece jenom tu máme ČRo Plus, máme tady Radiožurnál…“ popsal Karel Novák. „Tu polohu jsem našel – ano, je tu ještě místo pro zpravodajské – nebo informační – rádio, které nebude tak svázané takovou oficialitou, jako veřejnoprávní média. Tedy rádio, které může skutečně přinést posluchačům ten mix hudby a mluveného slova. Nemusí to být tak strojené, strohé a může to být uvolněnější a celkově příjemnější.“ Kam vlastně zařadit nové Rádio Zet? „Pracovně tomu říkám – velmi light verze Radiožurnálu. Veřejnoprávní média mají peníze z koncesionářských poplatků, a to my nemáme. Tomu objemu peněz se žádný soukromý subjekt nemůže rovnat.“

Je smyslem soukromého Rádia Zet generovat zisk? „To není krátkodobá investice, tohle rádio není rychloobrátkové zboží,“ vysvětlil ředitel strategického rozvoje zpravodajství Active Group. „Zhruba za tři až čtyři roky se můžeme dostat do kladné nuly a pak i generovat zisk. Je to běh na delší trať.“ Na rozdíl od původního Rádia Zet, to současné už nebude klást takový důraz na ekonomické informace. „Pro změnu jsem se rozhodl z jednoho prostého důvodu. V době, kdy jsem byl šéfredaktorem či šéfeditorem ČT24, tak jsme měli k dispozici minutovou sledovanost. V ní vidíte, co skutečně v té které minutě diváky zaujme a co je nezaujme. V České republice ekonomické zpravodajství diváky nezaujalo. My se teď na Zetku snažíme děla ekonomiku poutavější formou. Ustoupili jsme od čistě ekonomického zpravodajství a mícháme to politikou,“ přiblížil záměry Karel Novák. „Diváky a posluchače zpravodajského obsahu zajímá v první řadě politika. Když jsme na ČT24 přepnuli do Parlamentu, tak sledovanost se okamžitě zvedla na 10%.“

Je tlak na média, obzvláště na ta veřejnoprávní, českým specifikem? „Když jste v pozici šéfredaktora nebo ředitele, tak tlak na média z politiky vždycky bude. A je to celosvětové. Bavili jsme se o tom neformálně s kolegy z různých států a všichni přiznávali, že určitý tlak tam je. Vždycky jde o to, jak ten konkrétní šéf dokáže tomu tlaku odolat. A že bude tlak z politiky? Žádný politik nebude nikdy spokojen. Pokud novinář dělá svou práci dobře, žádný politik nemůže ze studia odejít spokojený,“ uvažoval nahlas po pětadvaceti letech praxe Karel Novák. „V posledních letech se ovšem řeší v Evropě otázkách smyslu a role veřejnoprávních médií. Například v Británii je na stole téma, zda mají Britové platit koncesionářské poplatky BBC…“

Je vřava okolo volby šesti nových radních vyhrocenější, než dřív? Jak vzpomíná kdysi přímý účastník na televizní krizi? Jakou roli mají sociální sítě? Atomizuje se díky nim společnost a vykopávají hlubší příkopy? Jsou weby a sociální sítě důvodem pro omezování veřejnoprávních médií nebo jejich postátnění? „Veřejnoprávní média nejsou ovlivnitelná inzertním zadáním. To je jejich velký benefit. Proto jsou koncesionářské poplatky, aby se tam neprojevovaly ekonomické zájmy. Na druhé straně – z veřejnoprávního média se velmi rychle může stát státní médium…A tady zase plní důležitou roli soukromá média v tom demokratickém mediálním systému. Ty nebudou na státním rozpočtu závislé nikdy. Duální model je smysluplný a v Evropě funkční,“ vysvětlil Karel Novák. „Otázkou je, zda některá média nejsou příliš aktivistická, třeba ta veřejnoprávní.“ Přehlížejí mainstreamová média zájmy široké veřejnosti a normálních občanů? Vede takový fakt k rozdělení společnosti? Nepřipravují tím prostor pro dezinformační weby?

Celý rozhovor Lukáše Kovandy s ředitel strategického rozvoje zpravodajství Active Group Karlem Novákem zde!